Zvláštní období

Všechno kolem se mění, překračuje hranice, dokončuje započaté a já jakoby stál uprostřed toho všeho, zmrazen v čase i prostoru. Jen tiše pozoruju, jak se to točí, šeptá, skáče, oslavuje, vymýšlí, smutní a opět zvedá hlavu. Sedmnáct a třičtvrtě či osmnáct. Not much of a difference. Spíš vůbec. Prožívám tradiční přechozenou angínu začátku podzimu, ale přesto je jiná. Našel jsem jednoho, kdo má úplně stejný potíže jako já. Bavili jsme se a tak nějak vyjadřovali, to co ten druhej má přesně na mysli, jen to zatím neřekl. Říká se tomu soul mates? Situace, který znáte do puntíku a asi to nebude jen tím, že jste oba štíři a strávili část dětství společně. Jenže to nějak nejde navázat a provázat s dnešní dobou. Ten čas mezi tím, odtažený a dlouhý, zavazí až příliš. Nakonec jsem z toho možná ještě více smutný než šťastný. Zatnout zuby a čekat na ten nádherný listopad, barevné cesty úterní a čtvrteční tmou domů, líné vstávání do studené samoty a objevování nečeho nového. Ve mně.

PS - tu máte nějakýho štíra - http://horoskopy.centrum.cz/znameni/zverokruh/stir/muz/

Běžné čtvrteční odpoledne

Hej pojď točit, hej! Dozvěděl jsem se přerývaným projevem od Anglií zocelené slečny. Běžet ze školy, běžet do centra Českých drah, běžet do knihovny, běžet domů, pomalinku se najíst, běžet na autobus, chvíli jen tak konverzovat a už se točí. Režisérky trpělivé, osamocený herec stydlivý, režisérky nervozní, herec bojácný. Skáče po pomníku LJUBAV ZA LJUBAV s hbitostí mladého daňka a křičí z plných plic verše přestrojen za moderního diktátora, buší se do srdce a rukama hází až se kolemjdoucí za břicho popadají.
A udělej ještě do toho ze tři surrealistický pohyby? volá ta s cigaretou
Myslíš, jako teplý? ozývá se překvapený herec
No třeba.
Tak to třeba vyšlo, i když nejspíš asi ne. Zapálená Davidoffka na uklidnění po konci napovídala hodně. I tak děkuji všem zúčastněným za krásnou zkušenost a doufám v úspěšné pokračování.


p.a. - Jsem moc mile překvapen stavem ankety, lépe řečeno množstvím hlasů, to je snad rekord, patnáct různých návštěvníků a návštěvnic odpovědělo na tak stupidní otázku. Mno chtělo by to za odměnu asi nějaký hlubší post, ale obávám se, že přijde až po Švýcarsku. Možná překvapím.

Mým národním čtenářům

Ceny letí nahoru a já si střežím svých posledních třicet korun v peněžence nahlodané chudobou, přesto na vás tu na blogu nevybalím ze pár obdelníků plných reklamy. Vydělávat na vás, je to poslední, co nějaká etika, jestli jí vůbec ještě někdo dodržuje, schvaluje.
Vy, kteří jste to tu drželi při životě a smyslu už předlouhých 700 dní a víc. Vy, kteří jste trpělivě četli všechny mé výtvory od těch nejubožejších až po tý méně nepovedené. Vy, kteří jste z donucení psali commenty a dělali mi radost. Vy, kteří jste mě povzbuzovali, i když jste to třeba nedávali najevo slovy. Vy, kteří jste věřili, že destrukce není lepší než překlenovací období plné literárního půstu. Vy, kteří jste dotlačili až sem. Vám, bych chtěl věnovat minutu křiku, obdivu a radosti nad Vaší existencí.

Díkyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy
yyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyyy!