Pro zasmání

Někdo tomu říká zabil jsem zvíře, někdo pomuchlal se mi předek. (auta samozřejmě)

Štědroranní přání

Buďte milí. Ne proto, že sněží, nebo vás včera dojala Love actually. Asi proto, že já to neumím.

Hřbitov

Mírná pravá, dvojka, ostrá levá, jednička, dvojka, trojka... a najednou přestal Jaroušek hrát. Grr, co s tím rádiem je.
Budoucí řidiči, neshýbejte se u Holického hřbitova k přístrojové desce, aniž byste sledovali klikatou asfaltovou cestičku. Bylo to těsné, nu což, hřbitov byl blízko. Blizoučko. Brzy. Jazyk. Zkouslý.
12 kluků? Cože? A to je jako kdo?
12 slečen? Cože? A to je jako kdo?

Vicanoha Jaromír - A kdyby se z vás někdo na anděla ptal, tak mám jizvu na rtu...

Letím k nebi, z křídel mi teče vosk. Jsem moc vysoko?
Padám k zemi, z větru mi tuhne mysl. Už jsem u konce?

Who needs reasons when you've got heroin?!

Jaká částka je ta správná na koupení vánočních dárků?
Kolik piv můžu koupit kamarádovi, aniž bych na "dluh" upozorňoval?

Jak moc krátké je tričko, které je příliš krátké na to, abych ho směl nosit?

Kolik knížek musíte přečíst, abyste byli sečtělí?

Jak moc si musíte být blízcí se svým sourozencem, abyste ho milovali?

Jakou zeď můžete postavit, aniž by vámi nebylo opovrhováno?

Kolikátou prázdnou sklenicí od whiskey musíte bouchnout o stůl, než mu můžete říct - mám tě rád?

Jak těžké mohou být vaše boty, než se vám začnou vysmívat?


Směšné jsou otázky. Směšné jsou lásky. Směšná jsou ranní deja vu. Směšné jsou podnapilé plavovlásky. Směšní jsou udavači. Směšný jsem já. Kdo ještě?

Branded

Je to už dávno, co čištění si zubů kartáčkem Curaprox, poslouchání hudby hrající z iPoda a vyluzující své zvuky ze sluchátek Koss, možná nošení trička UAX či Rejoice, kalhotování v Levi'skách, šoupání nohami obutými v obutí Converse, čtení knížek od Rudiše nebo Welshe, poslouchání Tatabojs či J.A.R., sledováním Šumných měst a chození do divadla Sklep, z vás dělalo někoho se svým stylem. Někoho co nežije konzumem, ale kvalitou. Někoho, co je úplně jiný. Někoho, kdo je "klubový". Už tomu tak dávno není. Ta vlna lidí, o které si myslíte, že všechny ty značky převalila a vůbec nic o nich neví, nezajímají ji tak do hloubky jako Vás a přesto se pyšní stejným archetypálním vzezřením, jaké jste až doposud považovali za své nedotknutelné a těžce vydobyté. A ta vlna se převalila tak rychle, že nezbyl čas na vytvoření alternativy a vy se utápíte v centru všech. Ztrácíte obličej, páteř i duši. Jen to beztvaré hmotné tělo pochoduje dál, čistí si zuby, poslouchá obehráté Radiohead, oblečení prokousané, alba s knížkami poházená před domem, poslední lístek do divadla před nosem vykoupen. Jenže, kde jste se tu všichni vzali? Nebo jsem už já součástí té vlny? Nebo ty? Nebo ona?

Sedum

Všichni ze třídy jste nějací hezčí, příjemnější a spokojenější po té mé nemoci. Nebo jsem si vás jen špatně pamatoval? Nebo to mám z těch thrillerů plných úžasných Bradů Pittů kontrastujících s úžasně strašných Kevinů Spaceyů? Nebo mám jen skvělé postdiseaseovské období vyznačující se růstem mé Hrubě Devastující Páteře o desítky procent per kapitá? Nebojte, ono se to rychle změní. A pak to třeba půjde tvůrčí cestou.

Brad + Kevin + Morgan = Se7en

Prodám

dobře zavedenou internetovou doménu radaposspi.blogspot.com, kterou pravidelně navštěvuje zhruba dvacítka nedočkavých, nekritických, nereagujících ale poslušných uživatelů. Vyvolávací cena dvacet milionů slovenských eur. Nikdo? Tak to budu muset pokračovat dál a tento dvousetprvní post je u konce. Ohlédnutí za předcházejícími doporučeno - několik tipů: Svlékání z anonymní kůže (netušil jsem, že umím napsat tak nabubřelý post), Má zbabělá písmena určená tobě, celý prosinec 07 (krásně vynucené commenty) a pak už jen to, co chcete.