Ráďův sonet pro Renatu

Proč ty tak chlípná jsi,

když pohazuješ vlasy?

Myslíš, že chytřejší jsi

a přitom Dan tě utírá.

Ty jen věříš si,

že tvého piva míra

bude stačiti Ti.

Neumíš ani přitom učiniti,

základní pud učitelský -

býti k žákům profesorský(á).

Toť není fše z tvých nedostatků,

šahat do bedny odpadků

jest obdobné tvému činu,

nechce se mi věřít, synu,

zkoušeti mluvnici v literatůře -

už nemůžeme dopadnouti hůře!

Z protekční hodiny,

stala se mi čeština,

hrůzná to novina,

vybliju se do rýny! (omlouvám se za tak hrubé vyjadřování, ale nic jiného se sem nehodí... - pozn.aut.)

Páč z tvých metodyček

jde mi mozkovina kolem,

naučiti se honem

nebo vytáhneš bičíček!

Bambule se jenom točí,

ze tvých velkých smutných očí

vyčísti lze jasně,

vždyť ty máš tak krásně

vyvinutý smysl pro to

říci jenom toto:

"Vojto, chcete něco dodat?"