Ráďo, vždyť já tě vůbec neznám!...

Dneska, 13:54, stojím u bufetu a kupuju si tradiční vexty na hudebku - musím nakrmit Pajdu, sebe a Kubu... Jako bonus, že jsem byl tak hodnej, jsem si koupil jakýsi hnusný hady. Za mnou je Anežka. Kupuju si téže hnusný hady. Jako správnej džentlment na ni počkám, abych potom mohl famózně začít společensky konzervovat. Ptá se mě, co že prej jsem měl za projekt do hudebky bla, bla, bla. A nakonec z ní vypadne famózní myšlenka: "Hej Ráďo, já s tebou chodím už tři roky do třídy a přitom tě vůbec neznám!" To je přesný. Kdybysme teďka skončili školu, co já bych za pět let řekl o Anežce? Dělala krasobruslení, seděla s Janou a v prváku po ní jel Einšty. To je zhruba tak všechno co vím. A tak bych mohl pokračovat u dalších 15 lidí(nebudu kecat - holek). Převážně asi z druhé skupiny. Čím to je, čím to je? - zpívám si s No name. No asi tím, že naše třídní akce se omezily asi na dva výlety a jednu exkurzi. Upřímně, i kdyby byla ňáká třídní akce, tak se Anežka bude bavit s Janou a já s ňákým klukem. No nic. Pokus pro zamyšlení a vtažení Vás, mí milý čtenáři do diskuze...


P.a.: Doufám, že vám tento kyd nepřipadl moc konkrétní vztahující se jen k Anežce, čímž bych chtěl něco naznačit. Není tomu tak. Dosaďte si místo ní skoro jakékoli jméno a bude to totéž, chtěl jsem jen upozornit na to, že tato břehynevidící problematika byla vyslovena či naznačena nevinně vypadajícím oznámením s úst právě Anežky, ehm.