úterý, března 27, 2007

Karlův svět

Karel nastoupil druhými dveřmi do autobusu číslo 25, zasedl volné místo u okna, které má tak rád. Byl nedělní večer a on unaveně a nešťastně rozjímal. Odkud vlastně jel? Co že Karel v neděli večer poslušně nesedí doma u stolu a nejí večeři? A jakto, že ani nemá sluchátka v uších? No Karle, jak nám to vysvětlíš?
Začalo to v pátek ve škole. Karel není nějak zvlášť nadaný student, ale je vnímavý a svědomitý. Takový bezproblémový student zapadající díky své píli do průměru třídy. Není nijak hezký ani sebevědomý, což z něj činí nenápadného mladého muže s uhry po celém obličeji, ochablými svaly, neupravenými vlasy a trapně vysokými ponožkami. Každý ho radši taktně nechá napospas jeho osudu budoucího starého mládence. A tak ho velmi překvapilo, když ho ve frontě na poněkud zapáchající oběd oslovila sličná spolužačka - Anička. "Čau Kájo, nevíš, co je dneska na oběd?,"taktně se zeptala Anička. Kája byl překvapený hlavně tím, že ho nijak nepotěšilo oslovení krásné spolužačky. Byl zvyklý na to, že sloužil jako zdroj informací a když ji poslušně předal, každý se k němu zase otočil zády. "Ne, to fakt nevím," odvětil znechuceně. Opravdu se netěšil na víkend strávený v rodiném kruhu v úzké společnosti zahradních nástroju, pravděpodobně nejvíc času bude s hraběmi. Anička se zatvářila zklamaně. Nevěděl, jestli to hraje, nebo jí to tak zajímalo. Hbytě skočil ke dveřím, nakoukl a už poslušně hlásil:"Špenát, brembory a maso." "No fůůůj, ale díky," usmála se na něj Anička krásně bílými zuby. Rozrušený Kája si vzpomněl, jak má on špenát rád. To by asi neprošlo, takže radši souhlasí, jak je špenát hnusnej. "Hej Kájo, chápeš tu fyziku?," zvídavě se ptá Anička i když to tak moc nevypadá. "Ale jo, docela jo," odpovídá typicky skromně Kája. "No já jenom, jesli bys neměl chvilinku čas, mně tam pár věcí není jasných, tak že bys mi to vysvětlil...," zkouší to Anička. Kája nesnáší, když někdo něco chce a nezmůže se ani na trapný slovo PROSÍM. Jo docela na tomhle slovíčku ujížděl. Ale přece jenom si uvědomil, kdo se s ním baví a že taková příležitost už nemusí přijít. "Rád ti to vysvětlím, když budeš chtít." "No já se ještě zeptám Pavla a Jany, jestli by mi to nechtěli vysvětlit oni a kdyžtak bych ti dala vědět...,"vysvětluje Anička. Tak to si dělá srandu ne?, blízkne Kájovi hlavou. No, ale co už...

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

že by další pokus o rozsáhlejší dílo?a kapka zmizela sestřička Alča a náš bezprstej maldík?

Anonymní řekl(a)...

já vím... jenom jsem měl trošku štěstí a potkal jsem pár takových příběhů a chtěl jsem je nějak sem dát, Karel se zdál být vhodným prostředníkem, jenže se do toho vždycky tak zamotám...=o( Ale teďka ho dodělám do týdne a vrhnu se zpátky na Jelito, dyť já ho mám tak rád...