Mlčenlivej Bob

Možná jste ten film viděli. Myslím, že se jmenuje Jay a mlčenlivej Bob vrací úder nebo tak nějak. Film je skvělej i když trošku sprostej. BTW - Já jsem ho neviděl.

A proč to vlastně píšu? Ten krasavec na fotce je totiž taky Bob! Jak by srdceryvně řekl pan Srstka v pořadu Chcete mě?: "Je to krásnej, tříletej voříšek noo! Páníček ho opustil a on je moc smutnej! Je to milej pejsek, sice moc nemusí děti, ale pro mladý pár v důchodu je ideální!" Pan Srstka má vždycky pravdu... Bob mladší lidi moc nemusí. Zde je důkaz:

Pátek, něco kolem druhé sluneční odpolední hodiny. Místo činu - Horní náměstí (to, který je dole). Přibíhá k nám mladší důchodkyně v podpatcích svírajíc vodítko s Bobem na druhém konci. "Prosím Vás, mohli byste mi na chvíli pohlídat pejska? Já jenom potřebuju skočit pro knedlík, za 5 minut jsem tady!," navazuje s námi kontakt paní. "Jasně, jak se jmenuje?," slušně odpovídám. Dozvídáme se, že je to Bob a taky, že si máme dát bacha ať neskáče, nechápu proč, ale ujišťuji paní, že si dáme pozor. Beru natahovací vodítko do ruky a paní odchází. Ne neodchází, ona odbíhá! A už vůbec nezahýbá do obchodu! Nato, že má podpatky a na náměstí jsou dost špatný kostky, nasazuje neuvěřitelné tempo. Občas škobrtne, ale než se vzpamatujeme, tak už je za rohem. Smutné Bobovy oči mnou projíždějí a já nevím, co si myslet. Najednou se mu změní výraz, neuvěřitelně se odrazí a kousne mě do nosu. Teče mi krev a mám chuť ho kopnout. Ale zase nasadí svůj Srstkovsky voříškovský výraz a mně nezbývá než mu odpustit.