Noční Latté - 1.část - Švejďa a Ruda

"Určitě budou dole vyholený. To mě bere." Egon se dlouze nadechl a pokračoval: "U holek existuje něco jako hranice dospělosti. Ty nad petětřicet se holí jen trochu, takový mišmaš. Holky pod pětatřicet naopak hodně, většinou si tam nechaj čárku, trojúhelník nebo jiný geometrický prvky. A když je holka vyholená kompletně, je to zcela user friendly, jestli rozumíš, co tím chci říct."
"Myslím, že jo."
"Zarostlý holky jsou prostě písíčka a ty vyholený apple, chápeš? User friendly. Apple jde po logice věci, proto je Mac čím dál oblíbenější. A holky, co se holej, to věděj. Ty nejkrásnější holky jsou hladký jablíčka. Chlupatý broskve jsou over."
"Ty seš vážně debil."
"Jsem realista a ne nějakej nadrženej romantik. Nejsem Emil Holub, abych se prosekával deštným pralesem k pramenům Amazonky."
"Holub byl v Africe."


Toť citace z knihy Potichu by Jaroslav Rudiš, tento post je částí druhého dílu z trilogie Jaro hobluj - Noční latté - ??? kterou bych chtěl tohoto úžasného spisovatele a člověka uctít. Ne že by už umíral. Taky proto, že je jednou z čtyř hlavních postav příběhu. Inspirace - Jaroslav Rudiš, The Bombers, 23.4.2008, ...


"Alenka.. do říše divů... do říše divů chtěla by se podívat...," zpívám a kručí mi v břiše. Odřídil jsem celou cestu z Ostravy a ještě tu přijde tak málo lidí. Kurva. Dneska mám chuť. Nevím na co. Velkou. Nemůžu se dočkat, až skončíme tuhle písničku, odejdu dozadu a zapálím si, zavřu oči a budu v té skříni, s ní. Ucítím její horký dech a ona mou hořkou povahu. Políbím ji na horní ret a vyhrnu sukni. Přičichnu k ní, vím, že bude vonit jako vanilka, jako vanilka na mým schnitzlu a pak ji celou sním. Když se bude cukat, tak jí zazpívám a povolí. Musí povolit. Nejsem přece vyjukanej mladík. Jak tamten, co sedí uprostřed. Ale ta slečna vedle vypadá zajímavě. Usmívá se, asi na mě, mám se usmát? Asi ne, radši udělám ten vážnej pohled, jakože se moc snažím. Ležérní elegance. Švejďo pojď. Ta bude dneska tvoje. Jak dlouho už si nešoustal? Od babiččiných osmdesátin. Je to nechutný, ale na té oslavě jí to tak slušelo. Jasně, že ne babičce. Dneska to vyjde.

Ještě jsem si to ani moc neuvědomoval, protože se mi zatím mockrát nestalo, aby u mě spala slečna. Krásná. Vlastně ještě nikdy. Chci vědět, co si myslí. Abych byl ještě lepší než jsem. Nechtějí to, ale všichni chlapi? Jen slyšet hodnocení od holek. Byl jsem dobrej? Byl jsem lepší než on? Jakej jsem? Že se jim na to nevyserou. Bezcharakterní, chtiví, vnitřně ohavní, jasně čitelní a zrádní. Chlapi jsou jasná podrasa. Obdivuju každou holku na tomhle světě, že to s něma nějak vydrží, ať už na jakékoliv úrovni vztahu. Ve škole, doma, v posteli. A já jsem jedním z nich. Nejradši bych se schoval do své ulity a předstíral, že nejsem obyčejný slizký slimák jako všichni ostatní. Mám svou ulitu, takže jsem jinej. Jen, aby tu ulitu dneska Věra rozpoznala a ocenila. Doprdele, vždyť jsem úplně stejnej. Nic oceňovat nebude. Ať mi aspoň dá tu pusu. Jednu, ale velikou.