Běžné čtvrteční odpoledne

Hej pojď točit, hej! Dozvěděl jsem se přerývaným projevem od Anglií zocelené slečny. Běžet ze školy, běžet do centra Českých drah, běžet do knihovny, běžet domů, pomalinku se najíst, běžet na autobus, chvíli jen tak konverzovat a už se točí. Režisérky trpělivé, osamocený herec stydlivý, režisérky nervozní, herec bojácný. Skáče po pomníku LJUBAV ZA LJUBAV s hbitostí mladého daňka a křičí z plných plic verše přestrojen za moderního diktátora, buší se do srdce a rukama hází až se kolemjdoucí za břicho popadají.
A udělej ještě do toho ze tři surrealistický pohyby? volá ta s cigaretou
Myslíš, jako teplý? ozývá se překvapený herec
No třeba.
Tak to třeba vyšlo, i když nejspíš asi ne. Zapálená Davidoffka na uklidnění po konci napovídala hodně. I tak děkuji všem zúčastněným za krásnou zkušenost a doufám v úspěšné pokračování.


p.a. - Jsem moc mile překvapen stavem ankety, lépe řečeno množstvím hlasů, to je snad rekord, patnáct různých návštěvníků a návštěvnic odpovědělo na tak stupidní otázku. Mno chtělo by to za odměnu asi nějaký hlubší post, ale obávám se, že přijde až po Švýcarsku. Možná překvapím.