Je to smutné

potkat svou pravou rodinu, kterou nevidím, co je rok dlouhý, právě na pohřbu. Myslím, že by ale babička byla ráda, kdyby věděla, že jsme se všichni (skoro) sešli v tak krásném městě, v nejhezčí den tohoto roku. Působili jsme silně kompaktním dojmem, i když tu byli manželky první, druhé a tak dále. Není těžké si uvědomit, že jméno není spojení pouze formální, ale že možná právě proto, že jsme tak daleko, máme k sobě nejblíž. Je tudíž asi těžké vmíchat nějakou cizí krev do té naší dominantní, projevující se pouze uvnitř. Děda opět mluvil skvěle, přes 70, dominantní krve plné tělo, upil a uargumentoval by každého na potkání. Copak by jste také čekali něco negativního ze spojení Krkonoš a Olomouce? Krakonoše a Plzně? A pokud do nás někdo nevidí, ať naše vztahy a frekvenci vídání nehodnotí. Je to totiž víc než složité.