středa, října 13, 2010

Für weissere Zähne!

Žvýkal. Ne proto, aby měl svěží dech. Ani ho to nijak neuklidňovalo. Jen chtěl mít hlad. V noci nespal a ráno nestíhal snídaně. Přes oběd mu bylo špatně a večer žvýkal. Pořád nic.
Měl spoustu času na přemýšlení. Bylo to příjemný do té doby, než zjistil, že není tolik věcí, o kterých by mohl přemýšlet. A tolik vzpomínek. Nakonec zůstane jen pár opakujících se střípků a ať se snažil sebevíc, nikdy je neposkládal dohromady. Zmar?



1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Ne, zmar ne.