Miniatura 1 - Honza The Úchyl - 1. část

Neděle, 20.5.2007 9:30, krematorium v Olomouci-Neředíně, slabý jihozápadní vítr o síle 2-4 m/s, sluneční aktivita střední až vysoká, index žízně 15:
Varhaník rozezní první tóny Vivaldiho Léta, pravda ne moc obvyklého songu pro takto smutnou událost. Dívka v rakvi byla krásná, mohlo ji být tak pětadvacet. Od prsou nahoru byla pečlivě upravená (ostatní části nebyly vidět), však za to taky Honza dal nemalý peníz. Kolem rakve nebyl shluk smutných pánů v zářivě černých oblecích praných v Perwolu Black Magic, jak by se z americké filmografie mohlo zdát. Byl tu jen Honza a dva pracovníci olomouckého hřbitova.
Je to vždy tak zvláštní, vidět někoho tak mladého (jako byla Alice) v prostředí tak starém (jako je hřbitov).

Neděle, 20.5.2007 o 10 minut později, místo a předpověď počasí stejné:
Rakev s žuchnutím dopadla do narychlo vykopané jámy a Honza sebou cukl. V tom přiběhl s lehkým klopýtáním varhaník a pod ramenem držel elektrický keyboard. Honza vyvalil oči v sloup a uzavřel se ještě víc do svého smutku.
Trapná a dlouhá chvíle ticha. Honza se s tázavým pohledem podívá na varhaníka, který hledá něco po kapsách. Pak se omluvně zeptá.
Velmi mě to mrzí pane Koudel, ale nemáte náhodou dvě tužkové baterie, tenhle starej krám přestal fungovat?
Zlost a vztek prostupují Honzou od konečků prstů na nohou po konečky vlasů ošetřených kondicionérem s výtažky z Aloe vera. Varhaník pochopí, že nemá a tak se snaží stroj rozjet. Po mačkání všech knoflíků přistupuje k ráznému bušení do zad keyboardu. Už to chce vzdát, když v tom se z keyboardu začnou ozívat zvuky, ne však ledajaké. Melodie se blíží rockově zahrané Candle in the wind s trochou kytarového riffu z Satisfaction. Hlasitost je však bohužel příliš vysoká. Varhaník ne a ne nevhodnou písničku zastavit, a tak se na sebe pracovníci kouknou a s rockovým podupáváním přihazují na rakev lopatu za lopatou. Honzovi vyhrknou slzy do očí. Takhle si to nepředstavoval!