radaposspi's blog: 99 cest do hlubin študákovy duše

Taneční se postupně stávají jakousi psychologickou záležitostí, při které nehraje roli jen to, pro koho půjdete. Záleží totiž prudce na tom, koho si vezmete na první "otloukací" a většinou opakovací tanec. Pak si pro vás někdo přijde, no dejme tomu, že máte štěstí a ta slečna má dvě ruce a úsměvy rozdává na všechny strany po vašich rádoby vtipných slovech, ví, kdy má přikývnout a kdy se usmát a kdy vás jen tak nenápadně pohladit po vypracované paži. A kdy se omluvit, i když jste chybu udělali vy. No pak přijde vaše druhá volenka. Zpozornit a zapojit axony i tuky z myelinu. Tato volenka je docela zásadní, protože přichází většinou milá série nových tanců a docela dost času na zabřednutí do jakýchkoliv témat. Poté opět doufáte v štěstí při dámské. Pauza, klid a rozmýšlení další taktiky. Třetí volenka, dejme tomu, vemu tu, která se aspoň podívá a usměje, na otrávené obličeje házím exkrementa, pravda malého. Tato série bývá neprávem podceňována, ale právě tyto tance slouží k přípravě na závěrečná komba. Po dámské, která dopadne dobře, je tu očekávaný bod večera. Bude to něco a pak tři tance na přání. Je velká šance, že aspoň dva budou pomalé a tak se nohy a mysl radují. Jenže, abyste to neměli tak lehké, tak si napřed jdou asistenti vybrat, kteří jsou navíc znatelně blíž. Každá slečna se snaží zaujmout, jen aby mohla tančit z vysněným chlapcem, co UMÍ tančit. Dělá se vám z toho nevolno, ale překousnete to, utíkáte a zjišťujete, že si vlastně oni starší nafoukanci nevybrali vaše vyvolené společnice. A tak se během závěrečného ploužáku jen vítězoslavně smějete do tváří jistojistě teplého a nafoukaného asistenta s vestičkou, nedivil bych se, kdyby byla po pradědečkovi, který byl významný tanečník přelomu století páry a Rádi. A abych pokračoval v objasňování tváří, které jsou mi velmi blízké a aby jste si je neustále nepletli přikládám foto... snad jste rádi!