Le scaphandre et le papillon - E - S - A - R - I - N - T - U - L - O - M - D - P - C - F - B - V - H - G - J - Q - Z - Y - X - K - W

Nejsem ani první ani poslední, kdo viděl tento film. Kdo si uvědomil, že život vůbec není o tělesné schránce, vyjadřování ani krásných očích. Kdo se styděl za svou ubohou duševní podstatu. Kdo zůstal přikovaný poslední písničkou. A kdo nechtěl jít domů.
Ten film ve vás vyvolá hněv. Hněv na nechápavé doktory, na vás samotného a na celý svět.
Jsem moc rád, že se tohoto námětu nechytil americký režisér, popřípadě celá produkce. Je v tom totiž obrovský rozdíl. Ten film vám zajede tak hluboko pod kůži, že toho na chvíli až litujete.
Obrovský zážitek je francouzština, která zde jen dokazuje, že je nejhezčím jazykem světa. Ty stále se opakující líbezné hlásky vynášené z úst krásné herečky působí neodolatelně.
Kamera je kapitolou sama pro sebe. Po chvíli začnete opravdu věřit, že jste levým okem Jeana-Do, i když vám váš mozek říká, že to není možné. Nenávidíte pracovníky telefonní společnosti a doktora se zjevným locked-in syndromem. Zavřete oči a proplouváte nádhernými představami za tónů - e, s, a, errr, i, en,...
Don't kiss me goodbye, baby...