čtvrtek, března 21, 2013

Jednu jízdenku do ráje a zpět

Zaskočilo mě to. Koho by taky ne? Ani jsem jí pořádně neznal. Ale ze zpětnýho pohledu to byla bomba. Jakože fakt. Akorát mě štve, že to nemůžu nikomu říct. Teda kromě vás.

Udělám jen takovej stručnej elavejta. Výtah, výcuc, tučnej bůček, no však víte. Heslovitě, zkratkovitě a přitom se zbytečnýma oklikama.

Karlička mě pozvala, abych se přijel na pár dní za ní podívat do toho Portugalska. Školy prej moc nemá, víno je levný a hodně tam prší. Za pár dní jsem tisknul ryanair palubní lístek. V kufru kartáček, pár triček, svetr, laptop a spodní prádlo. Sedíme v Portu, koukáme na jakousi cool UNESCO památku a pijeme portské z flašky. Znovu poslouchám aligátorskou historku a přikyvuju. Točený pivo za 20 centů! Rozbaluju své triky na campusovém tanečním parketu. Karlička na mě rozbaluje svůj top. Můj coming out. Krájím trapnost nožem Henckellbach od Horsta Fuchse. Prázdné flašky od vína se začínají hromadit v rohu pokoje. Můj první špek ze mě dělá DJ Monotonous, jehož specialitou je sjíždět každý song nejméně pětkrát za sebou a pokaždé být překvapený, jakou pecku jsem to vybral. Spánkový režim připomíná několikatýdenní batole. Atlantik je v březnu vážně dost studenej. Ne, neoteplí ho, ani když do něj močí 5 studentů zároveň. Několik nesmyslných slibů. Ještě jeden pokus typu: možná si jen ještě nepotkal tu pravou. Nemůžu najít kartáček, polovinu ponožek a jedno tričko jsem věnoval místnímu bezdomovci. U vážení kufříku se už nepotím. Potím se při představě, co řeknu Aligátorovi.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Už se těším na další...

Anonymní řekl(a)...

Comeback? Jawohl!