Jelito - 10.část

Posral jsem to! Úplně, neskonale, neodvratně a neomluvitelně. Začátek revoluce a já nechal dědu umřít bez jediného slova. Nemá cenu vysvětlovat, kolikrát jsem to chtěl následně změnit, kolik nocí jsem prořval, kolik dní jsem propil a kolikžil nařízl. Nebylo to se mnou dobrý. Bylo to v prdeli. Ale už je to 18 let pryč a teď jsou jiný problémy. Tak už na to přestaň myslet. Prosím. Bože!

Nahnědlá, jakoby od jemného struhadla lehce sedřená ruka ležela na stole. Žilky nebojácně vystupovaly a zase zalézaly z pod kůže. Něco svírala. Jahodová Milka, maxi balení, gramáž 185 g, 2869,456kJ/100g. Snad se bude líbit. A chutnat. Jo doufal jsem a nic jinýho mi nezbývalo. Žádnýmu chlapovi nic jinýho nezbývá.
Čekám. Měla přijít už před 5 minutama. Nebo 35? Čert to vem. Je mi jedno, že tu trapně sedím sám. Však tamten rozcuchanej kluk naproti sedí taky sám. Pche! Jo, ženský se na nás nakonec vždycky vykašlou. Už jsou prostě takový. Potůček kritických myšlenek se začíná vlévat do veliké řeky s názvem Mužské stupidní názory, když Alča vstupuje do restaurace. Bouchám do srdce, které mi uvízlo v krku a reflexivně si měřím puls. V ruce drtím Milku. Chudák. Mám jí dát pusu, nemám jí dát pusu? Mám! S úsměvěm se potajnu blížím k její tváři a špulím rty čerstvě ošetřené Labelem Classic. Asi 3 mikrometry od její narůžovělé tváře ucukne a já jí jen nosem upravím vlasy za uchem. No jo, co mě to napadlo. Moc sebevědomí, málo sebekritiky. Zásadní chyba. Trapně předávám utvořenou drť z Milky a obratem se mi dostává nečekané pusy díků. Co to?
Abych do toho taky vstoupila, je potřeba Borka trošku podráždit než cíleně zaútočíte slečny. Musí vědět, že je to ve vaší/mojí režii. To se hnedka naučíte, veřte mi. Vaše Alča.