Milan si lehl vedle ní. Natáhl k ní ruku, ale nedotkl se jí. Už byl blízko, ruku však rychle strhl zpátky. Pokusil se znovu - bez úspěchu. Vzdal to a zavřel oči. Spánek to spraví.
Probudila se. Rozvážně otevřela levé oko a trošku se lekla. Pohladila mu ruku. Byla ledová. Přitáhla si tu promrzlou dlaň k sobě, ohřála ji svým horkým, vlhkým dechem a schovala ji společně se svou pod tričko. Spokojeně tam ty dvě sevřené dlaně spočívaly na jednom vystouplém palouku. Chvíli se ošívala a pak už spokojeně zařezávala.
Nee, drž se! Nepouštěj mi ruku!
Milanův komplikovaný sen právě vrcholil. Reflexivně sevřel křečovitě dlaň. Jenže ta dlaň spočívala na jejím ňadru a když ho tak silně sevřel, ona vyjekla bolestí a vyskočila z postele. Uvědomila si situaci a pousmála se.
Ty takhle! - pomyslela si.
Víš Milane, na mě musíš trošku jemněji.
Řekla to s úsměvem, jako by pokračování bylo samozřejmé.
sobota, ledna 19, 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
.-Dvcleku vtipná příhoda..věřím že to bolelo.-)aspon v té fantazii
Okomentovat