Rohlíček

Chtěla ještě jedno. Určitě. Asi mi trošku vadilo, že se zapojila do movemberu tím nalepeným knírem. Snažil jsem se jí teda pod nos nedívat. Moc to nešlo. Asi bych měl říct, jak jsme se poznali.

Normálně do rádia nevolám. Tenkrát ale nešlo odolat. Internet klekl a já tu písničku chtěl slyšet. Nedoufal jsem, že bych se vůbec mohl dovolat, ale než jsem stihl litovat, že jsem to číslo vůbec vytočil, už se ozvala ta moderátorka:
Tady Móňa, kdo je tam? Haló, haló.
Tady Milan.
Ahoj Milane, tak nám odpověz na anketní otázku co děláte při poslechu toho nejlepšího podzimního výběru na rádiu Haná?
A: Pracujeme na zahrádce, než zasněží.
B: Děti sbírají kaštany a pouští draka.
C: Brouzdáme se listím a popíjíme burčák.
D: Topíme v krbu a užíváme si ten nejlepší podzim na Hané.
Moc jsem ji neposlouchal a přemýšlel nad tím, že jsem si přece chtěl nechat zahrát písničku a ne nějakou debilní anketu.
Haló Milane, tak jaká je tvoje odpověď?!
Eeeh, no tak asi ten burčák s dětma.
Než jsem se stihl opravit, tak mě radši vypli z vysílání a pustili novýho Bruna Marse. Do prdele.

Chtěl jsem se jí pak nějak omluvit, napsal jsem do rádia a teď jsme tu. Asi to bylo tím jejím hlasem. A taky tím, že nevěřím, že v rádiu dělají jen škaredý holky, co by nevzali do televize. Člověk dělá chyby.

Vykládá zážitky z rádia, pak si stěžuje, že je vlastně celebrita, ale nikdo ji na ulici nepoznává. Přikyvuju. Následujou další historky o kalení s kabátama (pepa vojtek je ve skutečnosti prej hrozně v pohodě), služební cesty na Ibizu, přirovnávání jejího života k jedné velké nekončící párty, kterou ona ovládá pouze pomocí playlistu. Už se do té metafory trošku zamotává, teď je z ní virtuální DJ, kterýho není vidět, ale metafyzicky tou párty prostupuje, stává se součástí všech účastníku a drží se jich jako řádně nacucaný klíště.
Zkouším ji přerušit poznámkou, že to bych asi úplně nechtěl, protože mi vypršelo očkování proti encefalitidě.
Asi mě neslyšela. Jdu na panáka a přemýšlím, že bych pak v jukeboxu pustil tu písničku, o kterou mě tehdy Móňa připravila. Sedím na baru, zapaluju si a slyším, jak nějakej lálos vedle mě vykládá slečně, jaký že peče vanilkový rohlíčky. Kopnu panáka a potáhnu si. Ne fakt se mi to nezdá. Prej je má hrozně vzdušný a jeho tajnou přísadou je láska. Slečna si odchází odskočit a tak se k němu otočím.
Sice tě neznám, ale jestli už musíš argumentovat svým vzdušným pečením, tak jsi prohrál borče, to mi věř.
Ale vůbec ne, holky milujou, když kluci umí vařit.
Holky milujou tu myšlenku, ne ale ty borce, který ji pak převedou do reality. Vyser se na rohlíčky a dej jí radši pusu. Nebo jí nedávej pusu, ale zeptej se co novýho u ní, co poslouchá a tak.
Pak mě to napadlo.
Co vlastně ty posloucháš, třeba u pečení, za rádio?
No v práci hlavně Hanou.
Bingo.
Poslal jsem ho za Móňou. Moc se mu nechtělo, ale nakonec šel. Asi jsem vypadal důvěryhodně, spíš mu však došlo, že rohlíčky jsou jako rubikon, zpátky už to nejde.

Objednal jsem si ještě jednoho panáka za vykonanej dobrej skutek, když jsem uslyšel úvodní tóny té písničky. Lekl jsem se. Možná jsem Móňu špatně odhadl a ona mi chce udělat radost a konečně mi ji pustit. Být ten metafyzickej dýdžej. Přece jen některý ty historky nebyly úplně špatný a vlastně to tak trochu celebrita je. Sakra. A navíc za ní ještě pošlu rohlíčka. Kopl jsem panáka a otočil se. Od jukeboxu směrem ke mně přicházela ta od rohlíčka. Usmála se. Vyhrála to u mě ihned tou písničkou. Fakt, že neměla knír a byla nádherná, už byly jen příjemný bonusy. Típl jsem cigaretu, stoupl a šel jí naproti. Natáhl jsem ruku, abych jí pohladil po tváři, před tím, než se začneme kousat. Hbitě uskočila doprava a obešla celý stůl, aby se mi vyhnula. Natažená ruka mi zůstala viset ve vzduchu a mně nezbývalo, než do ní vrazit svým obličejem, stejně jako do mě narazila realita. Zůstal jsem stát uprostřed hospody a zíral, jak jde za rohlíčkem a přisedá si. Zavřel jsem oči a pak už jen slyšel:
Vy jste ta Móňa z rádia, že jo? Supr knír. Já Vás hrozně ráda poslouchám. Právě jsem chtěla pustit tu, co teďka v pátek vyhrála, ale nějakej debil ten jukebox zacpal nějakýma divnýma písničkama. No to je jedno, už Vám Franta říkal, jaký peče úžasný vanilkový rohlíčky, no není tu úžasný?!