No vidíš, že to vedeš výborně

Měl jsem už dost, ale musel jsem tu jeho přednášku vydržet.

Víš, ty vole, proč já tam tak trpím? Tam jdeš na movember akci na konci listopadu, schválně si snesl několik týdnů pobavených pohledů na tu svou řídkou komedii pod nosem od prodavaček v supermarketu, pak tam přijdeš, ty vole, jo a to jsem ještě neříkal, ale do toho se teď nebudu zamotávat, že to dvoudecový pivo, já jsem vlastně říkal pivo pro trpaslíky, že jo...

Byl už jsem na to zvyklej. Poslouchat ty pepovy zamotaný historky, v hlavě si jednotlivý příběhový nitě rozplétat a úhledně je ukládat tak, aby to nějak celý dávalo smysl.

no a teď tam přijdeš, ty vole, jakože international party, ty vole, každej úterek jo, v takovým divným klubu v centru Rotterdamu, no prostě tam přijdu, pěna z toho trpasličího piva se mi chytá mezi ty čtyři vousy, co tvoří ten můj knír, jo to byla movember akce, jestli jsem neříkal...

Neměl jsem mu to za zlý. Viděli jsme se párkrát do roka a on mi toho potřeboval dost říct. Asi jsem na něho jinak kašlal. Takový ty sliby o pravidelným psaním, většinou pronášený po posledním panáku. Ne že bych byl nějak zaneprázdněnej, ale nešlo to. Long-distance nefunguje. Ani mezi klukama.

a po pár minutách koukám, že jsem tam ty vole jedinej s knírem. To bych kecal, pár svaloušů za barem si nalepilo umělej, ale prostě to je, co chci říct, chápeš?

Nitě jsem měl rozpletený, ale ještě pořád jsem si nebyl jistej, co mi chce vlastně říct.

ti borci tam si nejsou ochotní udělat si ze sebe trochu prdel, když to poškodí tu jejich image. Ty vole, celý holandsko ti můžu shrnout do jednoho borce - výška 190, hmotnost 75 i s těma obříma ciferníkama. Háro napomádovaný dozadu, hnědý boty, hnědej pásek, hnědej řemen od hodinek, kterej může alternativně použít jako posilovací pás, jak je obří, diesel gaťky a nějaká ta košile, co je zastrčená jen za sponou od pásku a pak někde u zadku. Jeden jako druhej tam vedle sebe stojí, v jedné ruce nedopitej dvoudeckovej kelímek, druhou hluboko v diesel kapse, a pohupujou se v pravým kolenu. Když dopijou čtvrtý pivo a dostatečně se odvážou, tak začnou pohupovat i v tom levým. Hlavně, vole, nepokazit styling. A teď si tam představ mě, s tím knírem. A patří mi celej parket. 

A co ti je do borců, důležitý jsou snad holky, ne?

no holky ty vole, uber pět centimetrů, 10 kilo, místo hodinek přidej stejnou hmotnost make-upu na ksicht, a je to. Jako jo, občas se některá zasmála a vydržela se mnou deset, možná dvacet vteřin ten můj styl, pak ale rychle oprašuje čelo, vytahuje zařezaný kalhotky a vrací se do bezpečné anonymity hloučku svých kamarádek. No, nějak jsme to s mým knírem tu noc vydržely, bylo to po hnusným zkouškovým, ty ses taky hovno ozval, ty vole...

I když je ožralej, tak je zkušenej řečník a teď jakoby náhodou mě nechává vydusit v párvteřinovým tichu, který by nejspíš měl zaplnit můj stud.

ale já ti to, ty vole nevyčítám. Dneska ale jdem tančit, je ti to jasný. Když je ten ples, ty vole. Ty určitě nebudeš vědět co s nápadnicema, tak mi jednu pustíš. Prostě bych jenom, ty vole, potřeboval potvrdit, že to jak to vedu, není úplně mimo mísu.

Dyť ty vedeš výborně, se na sebe podívej, ty vole. Zkouším ho chlácholit.

od tebe je mi to k ničemu...

Tak od nějaké se zařezanýma kalhotkama a tvým tanečním stylem jo?

Jo! A jestlli tu dneska nebude, tak se zpátky v pondělí nevracím, dokud nějakou nenajdu!