Měřili se pohledem jako dvě šelmy v opačných rozích klece, plížili se podél mříží a nespouštěli ze sebe oči. Mohlo mezi nimi být sedm, možná osm metrů. Nic, co by šelma dvěma hbitými skoky nepřekonala. A taky že jo. Pravá, levá a už ji měl v objetí. Na vteřinu ho napadlo, jestli se jako oběť taky necítí. To by ale teď asi tím zadkem nevrtěla. Uklidnilo ho to. Svůj zadek poslal v mžiku k podlaze a pak zase zpět za tím jejím. Stehna budou úpět až další den, na to už si zvykl. Daň za náročný styl, žádný ležérní podupávání nožkou.
Najednou si vzpomněl, že už u ní doma vlastně spal. Jen ona tam nebyla. Nebo možná jo, jen se nepotkali. Byl to zvláštní večer. Všechno to začalo na toho Valentýna. Dozvěděl se její jméno, když mu na facebooku přistála ta friend request. Víno? Oukej! V tu chvíli mu přišlo, že potřebuje nutně záplatu. V půlce prvního džbánku si už byl jistej, že tahle by určitě nedržela. Poctivě pil, poslouchal příhody a přidával vtipné poznámky. Do té irské se mu pak nechtělo. Věděl, ale že poslední vlak jí ujel a tak moc neměl na výběr. Že kývl na ten její napad jet tančit, dával za vinu tomu long islandu. Nechával se unášet okolní realitou, kterou plně vnímat nestíhal. Skočili do taxíku a chvíli jim trvalo, než si všimli, že už v něm nějaký páreček sedí. Tohle byl jeden z ojedinělých momentů, kdy byl vděčnej za tu svou dvojčatovskou podobu s bratrem. Nejseš ty náhodou Milanův brácha? Zapomněl na utrápený večer, chytil druhý dech, objednal to třílitrové mojito a už seděli na hodně improvizovaném double date. Mojito nechal holkám, z rukávu tahal jednu mystifikační kartu za druhou a pohánělo jej to nejpříjemnější palivo – holčičí smich. Milanův spolužák se nadšeně přidával a tak mu ani nepřišlo divný, když se pokračovalo na afterparty k nově poznanému párečku domů. V rámci možností potichu doskákali do třetího patra, jeho původní rande usnulo během minuty na gauči, zatímco on s párečkem a psíkem trávili dlouhé minuty na jednom záchodovém čtverečním metru. Žádný strachy, prkýnko bylo dole. Spolužák ale slečně musel prakticky neustále ucpávat pusu, aby její nekonečné záchvaty smíchu nevzbudily celý dům.
Musela to ségře vykládat a vykreslit tě v nějaké alkoholem zaslepené euforii, premýšlel zatímco se kolem něj svíjela. Nalijme si čistýho vína, před chvílí dokonce odmítla Karla i s jeho ramenama a neostyšnou upřímností, a to se často nestává. Nebo si tě s někým spletla, to je taky možný. Usmál se, pomohl ji z vyvýšeného parketu, který patřil jen jim, a šel s Karlem na panáka.
Tak to vypadá, že se v pondělí budu muset vrátit zpátky...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat