Veverka leží na stromě.
Vedle sebe ořech.
Nevšímá si ho.
Kouše se do ruky.
Silně.
Kapky krve zvlhčují starou kůru ořešáku.
Občas k nim přikápne slza.
Přiběhne k ní veverčák.
Veverce se zablesknou oči radostí.
Touží po pohlazení, soucitu, přátelství.
Veverčák se na ni s úsměvem podívá.
Sebere ořech a odběhne pryč.
Vedle sebe ořech.
Nevšímá si ho.
Kouše se do ruky.
Silně.
Kapky krve zvlhčují starou kůru ořešáku.
Občas k nim přikápne slza.
Přiběhne k ní veverčák.
Veverce se zablesknou oči radostí.
Touží po pohlazení, soucitu, přátelství.
Veverčák se na ni s úsměvem podívá.
Sebere ořech a odběhne pryč.
2 komentáře:
...krutá realita...
jo,až an tu krev dost dobre a vystizne:)
Alča
Okomentovat