Pevný svaly, křehčená duše

Dvanáct, třináct, čtrnáct. Dolů, nahoru, dolů, nahoru. Nádech, výdech, nádech, výdech. Na koberec spadla kapka. Pak druhá.

Osmnáct, devatenáct, dvacet. Vyskočil a chtěl si otřít zpocený čelo. Prsty po něm přejel. Ani náznak potu. Odešel se napít. Chvíli se prohlížel v zrcadle, ramena stáhl k sobě a pozoroval svoje ženský, nakypřený prsa. Až na ty chlupatý bradavky by mohl dělat reklamu na silikony. Nebo vlastně na cokoliv, trochu sexismu se hodí při propagaci všeho. Teda aspoň dokud budou mít tu naditější peněženku manželé. Pak se ale vyrovnal a naskytl se mu pohled na to chlapský poprsí, který mu přidávalo nejmíň 5 let. Díky téhle rutině mu chvíli trvalo, než zjistil že ty kapky na koberci byly slzy. Opláchl si oči a rychle se vrátil do pokoje na čtvrtou sérii.

Jedna, dva, tři. Dolů, nahoru, dolů, nahoru. Zpevněné tělo měl v jedné přímce, která se jako závora sklápěla dolů a pak zase zpátky nahoru. Někdy si představoval, jak si hraje se svým klukem a ta lidská závora pouští a zastavuje jeho autíčko na dálkový. Vydržel by to dlouho. Žádnýho kluka ale nemá. Už ani bráchu. Chvíli nechal závoru nahoře a poslouchal ten křik zpod podlahy.

Tři, dva, jedna, PŮLNOC!

Políbil svůj pravej biceps, dodělal sérii a otevřel si tu jemně perlivou matonku. Sedl si na gauč, otřel si už konečně zpocený čelo, nechal do sebe proudit bublinky a koukal na goťáka, jak v televizi rozlívá šampaňský. Přes okna se do pokoje dostávaly více i méně vzdálené výbuchy petard. Zesílil si hudbu ve sluchátkách a šel na karimatku. Chodidla vsunul pod gauč, ruce spojil za hlavou a počkal na první sloku.

Jedna, dva, tři. Nahoru, dolů, doprava, dolů, doleva, BRRRK!

Byl to jeho první silvestr o samotě. Vlastně druhej, ale loni to ještě nevěděl. Byl na té chatě a všechno se zdálo v pohodě. Nechtěl na to myslet, má za sebou sakra dlouhej rok. Dlouhej a hnusnej. A žádný světlo na konci tunelu. Tenhle 1+kk nad hospodou, s gaučem, umyvadlem/dřezem a karimatkou na sedy-lehy toho byl až moc nápadným důkazem. Asi ale i díky téhle garsonce se nemohl nikde schovat. Ani před těma vzpomínkama.

Dvojka, trojka, čtyřka. Mírná doprava a ostrá doleva. BUM!