První vrchovatá. Druhá. Dno hrnku bylo zaplněné tou hromádkou hnědého ranního štěstí. Pro jistotu přisypávám ještě třetí lžičku. Granulovaná zrnka se rozpouští ve vodním víru, zalívám je trochou nízkotučnýho a hledám toho růžového pomocníka. Je to blbost, zatížíš tím játra ještě víc a stejně máš hlavu jako střep, protože seš dehydratovanej a ne proto, že jsi přebral, blabla. Znáte to. Na to bych se ale momentálně mohl vykašlat.
Nepřítomně míchám lžičkou a snažím se poskládat puzzle s názvem Last night. Není to žádná dvacetčtyřka s obrázkama dinosaurů pro děcka. Ne, je to ta odporná pětitisícovka, na které není nic než moře. Taková ta, co vám zůstane poloposkládaná na půdě po několik let, než se dokopete k tomu ji vyhodit a předsevzít si, že už si nikdy puzzle nekoupíte. Začínám rohama, jako vždycky.
Bylo jí asi čtyřicet, brýle s tlustýma obroučkama a tělo jedno velký vlnobití - nos, kozy, michellinka, zadek. Pili jsme gin & tonic, pak už jen gin a pak už jsem tajně zvracel pokaždé, když jsem si šel odskočit. Našla si mě na blogu a chce, abych psal sloupky do jejího časopisu. Chtěla, abych uhodl do jakýho. Přemýšlel jsem, co si asi tak na blogu přečetla. Přece jen některý starší věci jsou typickej materiál pro Květy nebo Chvilku pro tebe, některý zas jakoby vypadly z rubriky Láska, sex a trápení v Bravíčku, povedenější kusy pak už mívají i ambice dostat se do TV programu.
Chtěla, aby se to jmenovalo Ráďa radí. A že pracuje pro Forbes. A že si dělali nějakej průzkum a část čtenářů jsou mladí wanna-be kluci z VŠE, co potřebujou nějakou tu pomocnou ruku, která je provede tou těžkou částí života, než se dostanou na obálku. Chvilky pro tebe nebo Forbesu, to už je jedno.
Nevím po kolikátým zvracení jsem souhlasil. A pak už mám jen pár nesouvislých puzzlíků. Byli jsme u ní. Jakási kočka se mi lísala o nohu. Ona se lísala o mě. Jazyk kočky na kotníku, její jazyk v mé puse. A pak ta věta.
Proč mě neosaháváš, seš teplej nebo co?
Vzala mi ruku, položila si jí na pravý prso a začla ho hníst. Vzpomněl jsem si, jak jsem včera dělal linecký. Nemůžeš ho hníst moc dlouho, pak se z něj totiž stane bláto. Hnětl jsem, co to šlo a přemýšlel, jestli by tohle měla být první rada ve sloupku.
Osahávání is the new sexy.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat