Jelito - část 2

Vejdu do jejího bytu, kterej má tak 35 kvadrátmétrů a paní Fousatá mě zatáhne do kuchyně a šeptá mi něco o tom, že v ložnici má vnučku, které není moc dobře. Vejdu do ložnice a tam uvidím ležet těžce dýchající polonahou slečnu na posteli. Přiblížím se k ní a ucítím pořádnej závan vodky a cigaret. Ajajaj. To se paní Fousaté asi nebude líbit. Slušně jí vysvětlím, že to její vnučka asi trochu přehnala s večírkem, tak ať jí dá k posteli kyblík a nechá jí vyspat. Cosi se mě ještě ptá, ale já už pádím k výtahu. Konečně doma. Vítá mě můj mrňavý 1 + 1, já mu říkám Obřák, a masivní leč poněkud vybledlá pohovka. Házím batoh za dveře, začnu vařit své vídeňáky, padnu na gauč a otevřu si noviny. Párky mi samozřejmě popraskaly, no nic. Jdu se uklidnit na balkón dvěma Petruškama.