Jelito - část 4

"Bolí vás to mladíku," ptá se mě ten doktor, když mi do otevřeného prstu rýpe jakousi tyčkou. Sestřička mě se zájmem pozoruje. Všímám se, že ta sestřička je docela pěkná. Co docela, velmi, ale palčivá bolest mě hned vymaní z přemýšlení. To mi do rány zase doktor rýpl. On je tak starej, že už asi nemá v rukách cit, či co. Říká cosi, že to mohlo dopadnout hůř, ale že budeme muset jet do nemocnice. Podpírán vnadnou sestřičkou se dostanu k výtahu. Pan doktor, že si to prej v rámci fyzičky seběhne dolů po schodech. Ve výtahu si až nemravně prohlížím sestričku, ale já jsem ten zraněnej, tak co! Odvážím se zeptat se: "Jak se jmenujete, sestři???" A ona opáčí, že prej Alena, ale že jí můžu říkat Alčo. Štestím skoro zapomínám na tu bolest. Asi jsem se moc díval na televizi, ale přece jenom jsem myslel, že pro mě přijedou když už ne tím záchranářským Volkswagnem, tak aspoň tou starou 1203kou, ale to jsem se mýlil. Když jsem se podivoval, nad tím, kde je záchranářský vůz, Alča mi řekla, že v rámci úsporných opatření od dr. Ratha pojedeme MHD!