Gytool není zrovna cool!

Velmi zajímavou myšlenku paní Kovaříkové přerušuje neformální hlášení. "Náš" studentský časopis gyTOOL (dále již jen neTOOLsekemně) právě vychází za pouhých pět na stole v českých. Podtitulek srdnatě hlásá: Studentský, diskusní, kritický. První adjektivum snad splňuje i přes vstupy pedagogů.
Do časopisu přispívají literární a mluvnická esa našeho rozsáhlého gymnázia a tak chápu, že kdyby si náhodou některé z nich tento post přečetlo, bude oprávněně naštváno. Kritiku umí napsat každý a on vlastně závidí a sám na to nemá. Nejspíš mají pravdu, ale bez kritiky není demokracie a to by náš sám servítky-si-nebrající časopis jistě nechtěl.
Dvacet stran v červnobílé verzi za pouhých pět korun opravdu ke koupení láká. Lesklá čerň a příjemný omak nás nenechá dlouho na pochybách. Jenže již jakýsi úvodní čtvereček slečny Valentové je přinejmenším trapný. Stokrát ohraná taktika vtipného "receptu", jak si vychutnat
neTOOLsekemně, zjevně nezabírá. Světlejší místo nám naskýtá francouzská poezie, které 90% čtenářů nerozumí.Vložený univerzitní článek je známkou jakéhosi přiznání, že ani neTOOLsekemně není Modrý mauricius. Fotoreportáž (jak tyto dvě strany hustého popisného textu s nerozpoznatelnými obrázky odvážně nazývá autorka) je plná přesných časů a spojení pan profesor/paní profesorka. Když se prokousáme i k dvojici stránek 8 a 9 lobbujícím za výměnný pobyt v Holandsku z pohledu studenta a pedagoga, začínáme procitat. Pan šéfredaktor špatnou stránku napsat neumí, toť pravda. Jenže to, co není špatné, nemusí být dobré. U mladé paní Stáncové je zase vidět, jak velké rozdíly mohou být u textů dvou češtinářů. Pokud si pamatujete na zábavný rozhovor pana Homoláka, jistě mi dáte za pravdu. Je to taky trochu o cítění toho jazyka. Rozhovor s formálními i tématickými chybami raději přejdu. Pan Valko nás již tradičně seznámí s nečím netradičním a tak můžeme kousat vzhůru k poslední čtvrtině plátku. Švédská Olomouc jistě zajímavá a tak se zdá, že konec nám nakonec stejně zlepší náladu, jenže co to nevidí, oko mé modravé? Ahoj kočko! Titulek hlásá Zájezd do Velké Británie. Pět fotek. Škoda, že tak málo. Protože každá fotka místo tohoto textu by byla dobrá. Nic proti slečně Žílové, ale na její nudný článek o zájezdu, který správně pochopí nejspíš jen ti, kteří tam byli, je opravdu zbytečným závažím neTOOLsekemně. Její styl je přinejmenším zajímavý. Jenže její článek, reportáž, pamflet, nebo prostě nuda nemá nic, čím by překvapila, zajiskřila, vyvolala otázky, či jen úsměv. Splátanina ničeho o ničem. Pochopil bych to, kdyby psala slohovku na toto téma a chtěla by to napsat schválně špatně. Ale to tetno případ asi nebyl Její následující text Víla ze školních lavic je ovšem opravdu strašný! Vydat něco takového chce hodně odvahy. Četl jsem to bohužel několikrát hledajíc zatím nenalezený smysl. Jenže je to taková sračka, že si nemůžu pomoct. Mám rád všechny a nic proti vám, jenže spát se zástupcem šéfredaktora ke kvalitním článkům nestačí slečno Žílová. K vydání bohužel ano.