neděle, července 27, 2008

To se tak někdy stane

Mám jet autobusem?
Ne já tě tam večer zavezu.
Celkem jsem se ptal třikrát. Samozřejmě, že nezavezl. Autobus plný lidí a citů pomalu drkotal k cíli. Chtěl jsem se ostříhat. Vracel jsem se s dvěma kusy spodního prádla v batohu a knížkou v ruce. Vlasy byly stejně dlouhé jako při odjezdu. A teď nevím, jestli je výsledek lepší než původní plán. Bylo mi jich totiž líto. Snad to ocení.

Žádné komentáře: