Nebudu zastírat šok, který prožívám. Není negativní, spíš takový nijaký. Asi to bude tím blbým obdobím.
Ani nevím proč, ale vždy jsem si myslel, že to "pátrání v sobě" berete jako něco, co musíte překousnout. On se z toho vypíše, my to přečtem a snad příští post bude zase normální. Paralelně s tím souvisí kritiky. Básničky jsem tušil, že nepřijímáte nijak s oblibou a to se potvrdilo, jen ty příběhy koncepční, chudáci mí malí, milí si zasloužily hlas, ale dejme prostor svobodě, takže mají smůlu.
Buď jste tu anketu vzali lehce jako recesi, nebo jsem z toho úplně sob. Pravděpodobnější bude, že jste mi konečně otevřeli oči. Za což veliké díky!
Asi chápete, že nezačnu psát v poměru, jaký jste si v anketě vypískali (jistě mnozí z vás už pískat umějí), protože na zakázku mi psát moc nejde a řekněme si na rovinu - co by z toho vzešlo? Leda nějaký klub plnění přání a ty přece v lásce nemáme. Ale stejně z toho dnes asi neusnu a tak zítra budu otravný a v pondělí taktéž. Není to žádná sranda no.
Přeji krásný zbytek rozjařené sobotní noci a prosím aspoň nějakého jednotlivce, ať se naučí backhandový topspin, protože na ten můj se opravdu nedá koukat.
sobota, prosince 08, 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
když za mě oddýcháš 3 minuty..tak jdu do toho.-)
Mám-li říct svůj názor, bylo pro mě celkem těžký vybrat, který z tvých postů je můj nejoblíbenější...A básničky rozhodně nepiš jenom do šuplíku, neboť to, že nepatří mezi nejoblíbenější pro ně přece neznamená, že si je nikdo nepřečte (:
Okomentovat