Milane vstávej, jenom ať nepřijdeš pozdě hned první den! Prvního září dvatisíce čtyři, občas jste se svezli ve voze značky Ikarus, opravy přednádražního prostoru se už vážně chýlily ke konci a Evropané se bavili o Řecku a jejich triumfu na fotbalovém Euru. Milan si oblékl nachystané slipy, vyčistil si zuby uzamčené ve fixních rovnátkách pálivou dospěláckou pastou, na kterou si ještě stále nezvyknul, nervózně zkontroloval, zda-li mu už pod nosem náhodou nevyrašily vousy, nageloval si patku, políbil matku, schoval pytlík se svačinou, zapnul walkman - pravdivý hip-hop počátku nového století a šel.
Tyjo, vrátnice! Bufet, opálené oktavánky v sukních a očekávání vysoké jako socha Comenia.
Milane, nezaspal jsi náhodou? Pátého května dva tisíce deset, jezdí se přemlouvat bábu i dědu, přednádraží je skoro hotové a Řeků má už každý plné zuby. Milan si oblékl včerejší trenýrky, políbil polonahou spící dívku na své posteli, ucítil svůj zatuchlý dech, marně přemýšlel, jak včerejší noc dopadla, vyčistil si americky rovné zuby, vypláchl si ústa tou pálivou ústní vodou, na kterou si ještě stále nezvykl, při holení se jako obvykle řízl pod nosem, zběžně uhladil patku, nepozdravil matku, schoval krabičku cigaret, zapnul jablečný přehrávač - český rock z konce šedesátých let a utíkal.
Tyjo! Spálené primánky s obřími batohy a sentiment dotěrný jako spolužák shánějící maturitní otázky.
Změnilo se vlastně vůbec něco? Školní rána stále pálí, maturitní vysvědčení se hodí jen pro hádky v předvolebních televizních debatách a jsme pořád tou neaktivní nenápadnou třídou, smutně se po ránu soukáme do oblečení a v noci jej s radostí odhazujeme, nejsme krásní, chytří, úspěšní, necítíme se být tou elitou, do jejíž role nás s oblibou profesoři škatulkují, jsme ale sví. Zavřete oči, šestá bé šest odchází.
Rádi bychom tímto požádali následující pedagogy a pedagožky, aby se dostavili o velké přestávce do BUHV1, kde bychom jim rádi poděkovali za uplynulé roky. Jsou to tyto dámy a pánové:
Úžasný lev, píejdždí pan František Brauner
Čiperný štír, magistra paní Irena Dostálová
Punktlicher Steinbock, magistr Herr Petr Fuka
Svalnatý..., magistr pan Radomil Juřík
Filozofující ..., magistr pan František Ondrák
Uzdravující panna, doktor přírodních věd pan Karel Pohaněl
Pohodový ..., magistra paní Ivana Polednová
Starostlivý ...., magistra paní Renáta Przybylová
Bromista ..., magistr pan Martin Stánec
Usměvavý..., doktorka přírodních věd Iva Stránská
Náš lev, doktorka filozofie paní Alena Adamíková.
Dále prosíme také následující profesory:
neděle, května 02, 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
a davem se šíří dvě vlny emocí..jedni se dávají v usedavý pláč - tu ztrátu jen těžko někdo nahradí..ti druzí zuřivě tleskají..jsou nadšeni, konečně...KONEČNĚ se jich zbavili!
I kdybych sama necítila tu vlnu emocí, tak musím uznat, že ten text je dokonalej!!! štěpánka
Okomentovat